Tematický okruh: Umělecké prostory a ateliéry

V roce 2021 se nám v programu „urodilo“ mnoho budov či prostorů, které procházely postupnou přeměnou na místa pro umění a kulturu, nebo je jejich minulost s uměním spojená, a proto jsme se rozhodli je představit blíže.

Poprvé jste díky nám mohli nahlédnout do Umělecké zahrady, ukryté pod Nuselským mostem, která vás svou atmosférou vrátí zpět do doby první republiky. Původně se tu nacházela kamenosochařská dílna Karla Nováka, kde tvořili díla významní čeští umělci. Současný majitel zahrady se již od roku 1992 věnuje její postupné obnově, restauruje a vytváří repliky soch, osazuje zeleň a květiny podle dochované fotodokumentace a rád by zahradě navrátil původní lesk a slávu.

Na Libeňském ostrově bylo možné se podívat do ateliéru s pohnutou minulostí po sochaři Janu Laudovi. Nenápadná funkcionalistická stavba, obklopená zahradou s uměleckými díly, vznikla v roce 1930 jako zázemí pro vybudování pomníku J. A. Komenského, který měl zpracovat sochař Jan Štursa. Ten ale spáchal sebevraždu dřív, než byl ateliér dokončen a zakázku na pomník po něm převzala dvojice sochařů Jan Lauda a Václav Žalud. O mnoho let později měl být ateliér zbourán, aby ustoupil plánované olympijské vesnici. Nestalo se tak zásluhou sochaře Zdeňka Němečka, který demolici opakovaně odsouval, až už nebyla nutná. Dnes o ateliér pečuje jeho syn, který jej využívá jako sídlo svého designérského studia Olgoj Chorchoj.

Festivalovou novinkou byla i Šalounova vila na Vinohradech. Secesní ateliér s výraznými prvky symbolismu si nechal podle vlastního návrhu postavit v letech 1908–1911 významný český sochař Ladislav Šaloun pro účely zakázky na zhotovení pomníku Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí. V ateliéru se ve své době scházely přední osobnosti české kultury, např. Alfons Mucha, Ema Destinnová nebo František Bílek. Ateliérová část byla ve druhé polovině 20. století oddělena od původních reprezentativních prostor a zázemí a dlouhá léta chátrala. Teprve v roce 2008 se podařilo celý objekt díky AVU ČR citlivě obnovit.

Zavítat bylo možné i do chátrajícího domu Městských lázní na Žižkově, které byly ve své době nejmodernějšími a největšími lázněmi v Praze a navštívil je i sám císař František Josef I. Nyní je zde pod hlavičkou organizace Tanec Praha v plánu kompletní rekonstrukce pro budoucí sídlo Domu tance. Ten by na původní lázně měl navázat konstrukčně i symbolicky a oživit i přilehlý veřejný prostor.

V blízkosti lázní se již postupně daří obnovovat prostor bývalého zájezdního hostince Nová Krenovka. Dům, který v minulosti rovněž sloužil jako administrativní zázemí pražských drah, se díky novému majiteli stává multikulturním centrem. Najdete tu umělecké ateliéry Inkubátoru Krenovka, studentský klub, galerii a čítárnu spolku Unijazz a divadelně-administrativní zázemí pro přilehlý Ponec.

Bývalý sokolský biograf ve Vršovicích se už proměnil. V prvorepublikové budově, postavené přesně před 100 lety, se na jaře 2021 otevřel kulturní palác Vzlet. Objekt, který dlouhá léta chátral, dnes ožívá díky spojení několika kulturních subjektů – Kina Pilotů, nezávislého Divadla Vosto5 a barokního orchestru Collegium 1704.

Nedaleko Vzletu se nachází i další festivalová novinka – Husův sbor Vršovice, sakrální stavbu s nepřehlédnutelnou žlutočervenou věží. Unikátní vršovická budova, v níž sídlí Vršovické divadlo MANA, snoubí ryze sakrální charakter modlitebny Církve československé církve husitské s projektem kompletního divadla.

I v Praze 8 byla k viděná celá řada objektů, kde se umění a kultuře daří. Například Nová Libeňská synagoga, jedna z nejpůsobivějších libeňských staveb, která se v současnosti využívá ke kulturním akcím i bohoslužbám. Procházka libeňskými Thomayerovými sady vás zavede až k Löwitově vodnímu mlýnu, který od povodní v roce 2002 čeká na nové využití. V mezičase tu místní občané čas od času pořádají koncerty a další komunitní akce. Dalším festivalovým lákadlem byl i dům Za Poříčskou bránou 7. Původně bytový pavlačový dům na pražské Florenci po letech chátrání nabízí inspirativní pohled, jak s opuštěnými domy pracovat a začleňovat je do fungování města. Najdete tu řadu neziskových subjektů – divadelní spolek, nábytkářskou a keramickou dílnu, kavárnu či spolkový obchod.

Posledním objektem, který jsme v rámci tohoto okruhu představili, je Kunsthalle Praha – nový výstavní a kulturní prostor pro české a mezinárodní umění 20. a 21. století na Malé Straně. Navštívit bylo možné prostory, které se skrývají za novoklasicistní fasádou bývalé Zengerovy transformační a usměrňovací stanice. Rekonstrukce nového domu pro kulturu a umění se právě dokončuje a návštěvníci se jako jedni z prvních mohli podívat na její výsledek.

V roce 2021 se nám v programu „urodilo“ mnoho budov či prostorů, které procházely postupnou přeměnou na místa pro umění a kulturu, nebo je jejich minulost s uměním spojená, a proto jsme se rozhodli je představit blíže.

V programu festivalu byly i další budovy pro kulturu a umění.

Čerstvé informace z první ruky