O jachtingu a vzniku loděnice Českého Yacht Klubu

18. 4. 2023

Zpracovala: Monika Fülöpová

Zajímá vás jachting, nebo jste si jej dokonce už i vyzkoušeli? Tento prastarý sport se dnes těší velké popularitě, a to i díky technologickému pokroku, který umožnil bezpečné cestování po vodě a přispěl tak k tomu, že se jachting stal oblíbeným rekreačním sportem.

Co ale bylo na počátku? Jak tento sport vznikl, kdo se postaral o jeho rozvoj v zemích českých a jak to všechno souvisí s loděnicí Českého Yacht Klubu, kterou můžete zdarma navštívit v rámci letošního festivalu Open House Praha? Na to všechno si odpovíme na následujících řádcích. 

Vznik jachtingu

Plavba plachetnicí byla po tisíciletí využívána jako způsob vodní dopravy. Sportem se však pravděpodobně jachting stal někdy v 17. století v Nizozemí, kde byly uspořádány první závody. Odtud se jachting rychle rozšířil do Anglie, kde se začaly vyrábět první na zakázku zhotovené jachty. V roce 1851 vyzval newyorský plachetní klub členy Britského královského jachtklubu k souboji, čímž byl položen základ slavného závodu o Pohár Ameriky, nejstarší sportovní soutěže na světě. Olympijským sportem se stal jachting již v roce 1896, ačkoliv tehdy jachtingu počasí nepřálo a závody se nakonec kvůli bezvětří nejely. První olympijský jachtový závod tak proběhl až o čtyři roky později, v roce 1900. 

Závod o Pohár Ameriky, rok 1901, foto: Library of Congress
Plachetnice na Vltavě v září 1921, foto: Ing. L. Matyáš / Národní muzeum – eSbírky

Jachting v Čechách

Jachting má v Čechách opravdu dlouhou tradici. Na Vltavě byly plachetnice přítomné odjakživa, ale traduje se, že jako první je k jiným než ryze přepravním či obchodním účelům využili mlynáři – například Odkolek či Vávra. Nejstarší zmínka o českém neorganizovaném jachtingu pochází již z roku 1807 – z tohoto roku se totiž dochovala rytina Antonína Pucherny zobrazující plachetnice na Labi v Roudnici a v Děčíně. Nejstarší jachtový závod v Praze potom proběhl 25. září 1870 a jel se mezi Střeleckým a Barvířským ostrovem.

Olympijských her se první český jachtový tým zúčastnil už v roce 1912, a to navzdory tehdejšímu politickému uspořádání. O to, že náš tým mohl vystupovat pod vlajkou Českého království, se zasloužil zakladatel českého organizovaného jachtingu Josef Rössler-Ořovský. A byl to právě on, kdo v roce 1893, přesně před 130 lety, založil Český Yacht Klub, jeden z vůbec nejstarších jachetních klubů ve střední Evropě. 

Zahajovací ceremoniál Letních olympijských her 1912, foto: Library of Congress
Josef Rössler-Ořovský, foto: Český Yacht Klub

Osobnost Josefa Rösslera-Ořovského

Josef byl nadšeným sportovcem a propagátorem sportu obecně. Svůj první veslařský závod pod záštitou klubu BLESK vyhrál již v devatenácti letech. Josefovi však nestačilo závody vyhrávat, chtěl se o svou lásku ke sportu především dělit s ostatními a zpřístupnit sportovní vyžití široké veřejnosti. Díky své vášni ke sportu tak stál za vznikem řady dalších sportovních odvětví v Čechách a za celkovým rozvojem sportu. Kromě jachtingu stál i u vzniku kanoistiky, turistiky na řekách či vodního skautingu. A protože byl také vášnivým tenistou, v roce 1893 založil i první tenisový klub v Rakousku-Uhersku, který jen o čtyři roky později přihlásil do Mezinárodního tenisového ústředí (FILT) v Londýně. 

Ale ani tím výčet jeho oblíbených sportů nekončí. Josef byl též výborný šermíř a nadšený fotbalista – dokonce byl vyzván k soudcování vůbec prvního fotbalového utkání mezi Spartou a Slavií. Významně se také zasloužil o rozvoj lyžování v Čechách, když si nechal z Norska přivézt lyže, které se po obdržení naučil spolu s bratrem Karlem ovládat – ještě téhož večera učinili první sjezd Václavského náměstí. Josef stál také u založení výroby jasanových lyží na pražském Smíchově. Na popud toho zorganizoval improvizované závody na Václavském náměstí a v roce 1897 stál u založení prvních mezinárodních lyžařských závodů u Jilemnice. Sám se pak kromě závodního veslování věnoval také závodům v rychlobruslení

Josef Rössler-Ořovský (vpravo) s přáteli na lyžích (kolem roku 1910), foto: Národní muzeum – eSbírky
Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, rok 1937, foto: Wikimedia Commons

Jak již bylo zmíněno výše, Josef Rössler-Ořovský se rovněž zasloužil o to, že český jachting se mohl účastnit olympijských her a reprezentovat země Koruny české, a to ještě v době, kdy spadaly pod Rakousko-Uhersko. Se středoškolským učitelem Jiřím Stanislavem Guthem-Jarkovským tehdy založili Český olympijský výbor a hájili se tím, že na desetikorunové minci stojí, že František Josef I. je také českým králem. To stačilo k přesvědčení olympijského výboru, aby český tým uznal. V roce 1912 se tak olympijských her ve Stockholmu účastnilo osm členů Českého Yacht Klubu v čele s předsedou Rösslerem-Ořovským a dr. J. S. Guthem-Jarkovským. Po první světové válce byla na popud Rösslera-Ořovského v roce 1929 založena Československá Yachetní Associace. Rössler-Ořovský se též stal jejím prvním předsedou. 

Český Yacht Klub a loděnice

Český Yacht Klub se v roce 1893 vyčlenil z veslařského klubu BLESK – stejného klubu, ve kterém Rössler-Ořovský vyhrál svůj první veslařský závod. O pět let později se usídlil v malé klubovně u hráze podolského přístavu. Nutno podotknout, že tehdy ještě neexistoval vyšehradský tunel, přístup do klubu byl tak možný pouze pomocí přívozu kolem vyšehradské skály, případně obchůzkou kolem tzv. slepičárny, a tehdejší koněspřežná dráha, předchůdce dnešních železnic a tramvají, jezdila pouze k dnešnímu Palackého mostu. Jak počet členů klubu stoupal, přibývaly další plovoucí klubovny, až bylo konečně v roce 1911 rozhodnuto postavit na ochranné hrázi podolského přístavu novou loděnici.

Loděnice Českého Yacht Klubu, rok 1912, foto: Národní muzeum – eSbírky
Loděnice Českého Yacht Klubu dnes, foto: Tomáš Sysel

Loděnice, která byla postavená o rok později, je unikátní celodřevěná třípatrová budova, která byla svědkem počátku vodních sportů v Čechách. Díky mnohonásobně větší velikosti než její plovoucí předchůdkyně je loděnice vybavená klubovnou, šatnami a tzv. mansardami pro členy. Jednu z třinácti mansard ve třetím podlaží až do své smrti obýval sám Rössler-Ořovský. V době první světové války ji využíval nejen k pobytu, ale také jako klidné a bezpečné místo schůzek. Když Rössler-Ořovský v roce 1933 zemřel, využívala jeho mansardu až do roku 1965 jeho druhá žena Alba. 

Interiér jeho mansardy zůstal zachován a v nedávné minulosti byl pečlivě zrestaurován. Dýchá tedy stále osobou svého původního obyvatele a je jakýmsi památníkem zakladateli českého jachtingu. Loděnice dnes disponuje nejen veškerým sociálním zařízením s teplou vodou a dílnami, ale třeba i moderní kanceláří. Členům nabízí pohodlí, občerstvení a všechny potřebné služby. V lednu roku 2008 byla loděnice Ministerstvem kultury prohlášena za kulturní památku. Český Yacht Klub se také účastnil politického dění, když při příležitosti 25. výročí od svého založení v roce 1918 jako první vztyčil českou královskou vlajku místo rakousko-uherské. Tato vlajka existuje dodnes a je bezpečně uložená v klubu.

Interiér mansardy Josefa Rösslera-Ořovského, foto: Tomáš Sysel
Prostory loděnice Českého Yacht Klubu, foto: Tomáš Sysel

Navštivte loděnici během festivalu Open House Praha 2023!

U příležitosti letošního 130. výročí založení Českého Yacht Klubu se historická loděnice ČYK otevře veřejnosti zdarma o víkendu 20. a 21. května v rámci festivalu Open House Praha 2023. Prohlédněte si s námi úložiště lodí v přízemí, prosklenou verandu, která se objevila ve filmu Vrchní, prchni!, historickou klubovnumansardu samotného Josefa Rösslera-Ořovského! Loděnice bude otevřena oba víkendové dny od 10.00 do 18.00 hodin.

Comments are closed here.