Bývalý hotel Intercontinental na Starém Městě se řadí mezi přední zástupce brutalismu v Čechách. Vznikl na přelomu 60. a 70. let minulého století pod záštitou Karla Filsaka, který je někdy také označován jako „architekt v diplomatických službách“. Stál totiž za realizací několika československých ambasád vybudovaných v Číně, Indii a Brazílii. Hotel v současné chvíli prochází rekonstrukcí pod vedením architekta Marka Tichého z TaK Architects, která staví na dialogu historické a současné architektury. Jaké jsou jeho poznatky z práce na objektu postaveného v době počínající normalizace? Je možné zachovat kvality poválečné architektury a současně stavět s ohledem na ekologii a udržitelnost?

O brutalismu v Čechách i o tom, jak přistupovat k rekonstrukci těchto staveb, se dozvíte v rámci komponovaného přednáškového večera od Marka Tichého a architektky a přední historičky architektury Radomíry Sedlákové.

Akce se koná v rámci doprovodného programu festivalu Open House Praha, který se letos uskuteční v termínu 15.–21. května 2023.

Doc. Ing. arch. Marek Tichý studoval na Fakultě architektury ČVUT v Praze a na škole architektury v Nantes, po studiu pracoval v Nantes a v Paříži (Atelier 3A Paris–Nantes). V letech 1995 až 2001 působil v SEA (Skupina ekologické architektury) a v roce 2002 spoluzaložil a dodnes vede vlastní kancelář TaK Architects, která se dlouhodobě věnuje kontextu současné a historické architektury. Od roku 2005 vyučuje na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde v roce 2022 habilitoval. V jeho portfoliu jsou desítky projektů rekonstrukcí a dostaveb historických objektů, k jeho nejznámějším realizacím patří rekonstrukce Škodova paláce v Praze (2006), Masarykova nádraží (2010), dostavba Obecního dvora (2016), Divadla Na Zábradlí (2019) či budovy Elektrických podniků Praha (2021). Výsledky a metody práce pravidelně představuje v rámci přednášek a publikací.

Doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc. vystudovala Stavební fakultu ČVUT v Praze, poté absolvovala postgraduální studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1974 až 1984 pracovala v Kabinetu teorie architektury veVýzkumném ústavu výstavby a architektury, kde se věnovala zejména kritice architektury. V roce 1985 přešla do Národní galerie Praha a založila zde sbírku architektury. V letech 1995 až 2004 přednášela dějiny architektury na Fakultě architektury v Liberci, poté učila tři roky na Fakultě architektury v Bratislavě a mezitím také nastoupila na Stavební fakultu ČVUT v Praze, kde vyučuje dějiny a teorii architektury dodnes. Od roku 1993 je členkou poroty soutěže Stavba roku. Je autorkou několika publikací, např. Architektonické slohy v Česku (2004) nebo 20. století české architektury (2006), a spoluautorkou řady dalších.