Vybroušený kubistický klenot: dům Diamant

Zpracovala: Šárka Toulavá

Nárožní dům na křižovatce ulic Spálená a Lazarská nepřehlédnete. Výrazným rysem stavby na pomezí geometrické secese a kubismu je plastická fasáda s lomenými plochami. Její krystalická forma jako by popírala statičnost zdi. Podobně přitažlivá je historie budovy a lidí, kteří ji obývali. Diamant se svého času stal jedním z center pražské kulturní avantgardy – a dnes na tento odkaz opatrně navazuje.

Autorem kubistické dominanty je architekt Emil Králíček. Oč introvertní autor společensky nevynikal, o to byla jeho práce sebevědomější. Nejvíc patrné je to na zastřešení barokní sochy sv. Jana Nepomuckého, ve své době křiklavě kontroverzním. Králíček Brokoffovo klasické dílo v sousedství stavby překlenul kubistickým obloukem. Co se kdysi Klubu Za starou Prahu nezdálo, se dnes považuje za geniální součást pražského urbanismu.

Proluka mezi domem a barokním kostelem ukrývá další Králíčkovy stopy: niku s kubistickou kašnou a původní sloupky oplocení. Prostor po letech chátrání postupně ožívá; v plánu je oprava kašny a rekultivace proluky včetně doplnění živých zelených prvků, aby měli lidé v rušném centru kde spočinout. Místo věnované veřejnosti by navazovalo na kulturní dění v domě.

Protože to je stejně zajímavé jako jeho architektonické řešení. Stavbu Diamantu si objednal advokát a jeden ze zakládajících členů Spolku Mánes Adolf Hoffmeister starší. V letech 1914–1939 zde žil se svou rodinou. Syn stavebníka, Adolf Hoffmeister, spisovatel, dramatik, kreslíř a scénograf, proměnil byt v živé centrum české avantgardy. Scházela se tu skupina Devětsil, pobýval zde ruský básník Vladimir Majakovskij, dům navštívil slavný architekt Le Corbusier nebo existencialista Jean-Paul Sartre.

Prostor salonu Hoffmeisterových se ve 30. letech proměnil v duchu nastupujícího funkcionalismu. Autorem přestavby byl zřejmě architekt Jaroslav Fragner, člen Devětsilu a purista, jenž stojí za nadčasovými úpravami Betlémské kaple nebo Karolina. Do kubistického domu vložil světlý a účelný apartmán s vestavěným nábytkem. Vzniklo tak dokonalé zázemí pro intelektuální a společenská setkávání.

Uměleckou náplň domu zpřetrhala éra socialismu. Teprve v roce 2021 se podařilo na původní duch navázat. V bytě rodiny Hoffmeisterovy vznikl ateliér přední české sklářské značky Bomma. Designérka Sophie Wannenes doplnila původní funkcionalistické prvky a nábytek sytými barvami a různorodými texturami. Prostor dotváří designová svítidla Bomma a současná umělecká díla vybraná kurátorkou Danicou Kovářovou. Diamant žije dál: v ateliéru se setkávají milovníci a milovnice architektury a designu a kdo má zájem, může si apartmán krátkodobě pronajmout. Chcete přespat u Hoffmeisterů?

V čem je unikátní kubistická architektura? Jak se liší pojetí jednotlivých autorů? A kde všude na kubismus v pražských ulicích narazíte? Vydejte se na jednu z objevných procházek.