Festival Open House Praha 2026 v květnu odemkne architektonické ikony i skryté klenoty Prahy

Památky v pohybu: ochrana, dialog a budoucnost města

Jedním z letošních ústředních témat je vztah mezi péčí o architekturu a rozvojem města. Na programu letošního ročníku Open House Praha se objevují stavby, jež si dodnes zachovávají svou původní roli a kontinuálně ji rozvíjejí v souladu s měnícími se potřebami města. Jsou to školy, archivy, radnice nebo kulturní instituce, ale také zástupy palácových staveb. Vedle nich stojí místa, na nichž je dobře vidět, jak se architektura dokáže přizpůsobovat proměňujícím potřebám města i jeho obyvatel: objekty technického zázemí, bývalé továrny, industriální areály či sportoviště, které se adaptují na nové potřeby současného velkoměsta a získávají nové způsoby využití.

Festival otevírá diskusi o tom, jak mohou historické budovy držet tempo s rozvíjejícím se velkoměstem, přizpůsobovat se měnícím potřebám a spoluutvářet tepající ekosystém metropole. Pro vznik živého města je nezbytný dialog mezi developery, památkáři, architekty i politickou reprezentací. Památky totiž svým významem, kontextem i proměnou dokazují, že architektura je živý organismus bez ohledu na svůj věk.

V nabídce festivalu je hned několik budov, které prochází rekonstrukcí, ale i proměnou funkce, které budou v nové podobě sloužit. Takový příběh má například nádraží Praha-Bubny – Centrum paměti a dialogu, které propojuje historickou stopu místa s podobou budoucí čtvrti a připravuje se na novou roli, jíž je uchování paměti holocaustu. V rámci festivalu proběhnou speciální prohlídky aktuálně probíhající stavby. Dalším místem, které čeká zásadní proměna, je Panský pivovar v Libni, kde nyní sídlí multikulturní umělecké centrum Studio ALTA. Zde se můžete dozvědět víc o tom, jak se kolektivu daří prostor revitalizovat a vdechnout nový život. V podobné fázi se nachází také Jízdárna Savarin, která je součástí rozsáhlého barokního komplexu v centru Prahy. Po letech degradace na technické zázemí se jízdárna dočká rekonstrukce a budete mít možnost sem nahlédnout ještě předtím, než se budova začne měnit na nový veřejný prostor.

Na staré královské cestě směrem ke Karlštejnu leží další pozoruhodný objekt, kterým je Hájčí dvůr. Historie této usedlosti v pražských Stodůlkách sahá do středověku a v současnosti se skrze citlivou rekonstrukci navazuje na svou někdejší funkci okrasného statku a dostává podobu polyfunkčního objektu s rezidenčním bydlením, restaurací a společenskými prostory. Ve stejné čtvrti se nachází i Saukupovský statek, který zažil mnoho historických proměn, včetně období chátrání a vykořenění původních funkcí v 50. letech 20. století. Barokní venkovská usedlost nicméně přečkala i stavbu masivního sídliště a budoucnost areálu je spojena s organizací Sananim, která zde plánuje vybudovat stacionář a centrum sociální adaptace.

Významná výročí a architektonické dědictví

Rok 2026 přináší několik architektonických výročí. Svou stovku letos oslaví Velký strahovský stadion, tichý svědek toku dějin 20. století z fascinujících perspektiv sportu i popkulturních událostí. Jeden z největších stadionů vám otevře svůj pohnutý příběh právě během festivalu. Letos si připomínáme také 100 let od narození architekta Zdeňka Kuny, který byl v 60. letech jedním ze spoluautorů návrhu východní tribuny. Druhou stavbou z Kunovy dílny, kterou můžete v rámci festivalu navštívit, je budova podniku zahraničního obchodu Strojimport na Vinohradech. Tento mrakodrap z konce 60. let se architektonicky odkazuje na západní výškové budovy a během návštěvy si můžete prohlédnout mimo jiné dobový vestibul s uměleckými díly, vybrané salonky nebo kinosál. 

Letošní rok patří výročím i dalších dvou architektů, jejichž tvůrčí styl je výraznou součástí identity Prahy. Připomínáme si výročí 150 let od narození Františka Roitha, z jehož architektonického repertoáru festival otevírá rezidenci primátora na Mariánském náměstí nebo jednu z novinek letošního roku – palác Poštovního šekového úřadu na Václavském náměstí. Jde o meziválečnou budovu, která je zároveň technologickým počinem své doby. Místní systém potrubní pošty lze označit jako symbol modernity 20. let minulého století. Budovu zakoupilo před dvěma lety hlavní město Praha pro potřeby magistrátu, čímž se do těchto reprezentativních prostor pražského bankovnictví vrátí veřejná správa. Než k tomu dojde, můžete si v rámci festivalu prohlédnout impozantní bankovní halu s proskleným stropem a kovovými detaily nebo vybrané kanceláře.

Druhým výročím je 170 let od narození Josefa Fanty, dalšího vizionáře architektury nejen veřejných budov. V rámci Open House Praha bude k vidění Hlávkova kolej a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Stejné jubileum si připomínáme i u Josefa Sakaře. Z jeho architektonického odkazu můžete navštívit Národní dům v Karlíně, jehož výstavba je spojena v povýšením čtvrti na město v roce 1903. Někdejší místo lidového setkávání dnes slouží jako sídlo Českého rozhlasu Rádia Praha.

Architektura pro lidi: péče, vzdělání a solidarita

Architektura ve službách společenské vzájemnosti je dalším námětem, jak pojmout svůj letošní výlet v rámci Open House Praha. Školy, zdravotnická zařízení či domovy pro seniory ukazují, nejen jak významnou roli architektura sehrává v péči, ale jak sama pečující prostředí spoluvytváří. Mnoho z otevíraných budov je živým dokladem toho, že architektura má své vlastní nástroje, jak pracovat s potřebami jednotlivců i přispívat k budování soudržné společnosti. Můžete se vypravit po budovách, které tento aspekt reprezentují v čase až dodnes – Gymnázium Na Zatlance, objekty Všeobecné fakultní nemocnice, domov Palata pro osoby se zrakovým hendikepem nebo domovy pro seniory Chodov a Nová slunečnice, kde se setkává citlivý architektonický přístup s funkčními inovacemi napříč historickými obdobími.