Tajemné bytosti staré Prahy: co skrývají zvířecí znamení?

Zpracovala: Šárka Toulavá

Fasády a štíty domů, ozdobné prvky starobylých sloupů nebo kostelů, výzdoba bran a věží. Ty všechny zobrazují zvířecí motivy a z pražských ulic dělají hotový bestiář. Kromě známých figur lvů, orlů či beránků mezi zobrazenými druhy najdeme třeba ledňáčka nebo jednorožce.

Let ledňáčka podle křesťanské symboliky zklidňuje mořskou hladinu – podobně jako vody zkrotil Kristus. V Praze narazíte na ledňáčka třeba na Staroměstské mostecké věži u Karlova mostu. Malý ptáček pokojně sedí na uzlu uvnitř věnce. Spirálovitě stočená látka má své opodstatnění: ledňáček v kruhu symbolizuje duchovní obnovu a manželskou lásku a věrnost. Kamenných ledňáčků na věži sedí pět. Kdo spatří všech pět pohromadě, je prý bez hříchu. Můžete to zkusit.

Ještě exotičtěji v pražských ulicích působí jednorožec. Výchozí pramen pro středověké bestiáře, řecký spis Fysiologus z druhého století popisuje, jak jednorožec svým rohem čistí studánky od hadího jedu. Stal se proto (dalším) symbolem Krista – ale nejen to. Protože jednorožec rád usíná v klíně neposkvrněných panen, ve středověku se používala alegorie Zvěstování Panny Marie (v jejímž neposkvrněném lůně pobýval Kristus) jako lovu na jednorožce. Tento výklad katolická církev na tridentském koncilu v 16. století zakázala: prostému lidu prý spíš zamotá hlavu, než aby přiblížila podstatu biblického příběhu.

Prostý lid má dnes co dělat, aby jednorožce na fasádě rozpoznal. Jeden z dochovaných exemplářů na domě U Kamenného beránka (či U Bílého jednorožce) na Staroměstském náměstí připomíná spíš berana s chybějícím rohem. A z domu U Zlatého jednorožce pro jistotu zmizel úplně. Mytický tvor jako cechovní znamení lékárnic a lékárníků přetrvává – pro příklad se ale spíš vydejte z Prahy do Klatov. Ze štítu barokní lékárny na náměstí kyne ušlechtilá hlava. Roh původně patřil kytovci narvalovi, jehož šroubovitý kel se v minulosti za jednorožčí vydával.