Vítejte v Kunsthalle Praha. Věta poprvé zazní na Open House Praha 2021

21. 7. 2021

Článek zpracoval: Ondřej Čížek

Brány nového multifunkčního prostoru pro kulturu a umění na pražském Klárově se oficiálně otevřou až 22. 2. 2022. Některé prostory dlouho očekávané Kunsthalle Praha můžete ovšem exkluzivně navštívit již nyní v srpnu během Open House Praha 2021.    

Střet časů

Píše se rok 1932. Svou aktivní činnost zahajuje Zengerova transformační stanice Elektrických podniků hlavního města Prahy. Dle svého návrhu ji na místě po zbouraných Bruských kasárnách postavil architekt Vilém Kvasnička, žák Jana Kotěry. Stanice na pražském Klárově nese jméno slavného fyzika a meteorologa Václava Karla Bedřicha Zengera, který kdysi poradil Gustavu Eiffelovi, jak správně umístit hromosvod na Eiffelovu věž v Paříži. 

Panu architektovi Kvasničkovi nelze upřít odvahu. Za půvabnou neoklasicistní fasádou „Zengerovky“ naplno rozehrává neortodoxní architektonickou hru založenou na funkcionalistické železobetonové konstrukci s industriálním charakterem. Samotné technické řešení trafostanice dosahuje vyspělé technologické úrovně, její význam spočívá ve snaze rozvést elektřinu po blízkém okolí a zajistit tramvajovou obslužnost IX. Všesokolského sletu na Strahově v červenci 1932.

foto: Vojtěch Matěna
foto: Vojtěch Veškrna

Střih do současnosti! Kvasničkův princip se ctí i v případě dnešní architektonické konverze trafostanice na Kunstahlle Praha v podání pražského studia Schindler Seko Architects. Vaše kroky vedou po vstupní bronzové lávce, na dotyk máte historizující fasádu, jež znovu získává svou ztracenou pískovou barvu a která při dobrém světle umě odráží stíny stromů, svého okolí. Moment překvapení přichází při vstupu dovnitř. Rázem se ocitáte v průmyslově racionálním, patřičně velkorysém interiéru (nejen) z pemrlovaného betonu. Průlet prostorem vás v blízké budoucnosti zavede k českému a mezinárodnímu umění 20. a 21. století, odbočky následně do stylového design shopu nebo do kavárny s prosluněnou terasou s výhledem přímo na Pražský hrad. 

 

„Naším cílem bylo jednoduše otevřít budovu lidem. Vpustit je dovnitř v místech, kde všechno bývalo mrtvé a zavřené, zamčené, prázdné. Nechat tu budovu znovu dýchat. Stanice bývala plná technických zařízení a transformátorů, v kontrastu s neoklasicistní fasádou byl vnitřek velmi industriální, odtržený od veřejnosti a nekorespondující s okny. Betonový vnitřek budovy jsme museli nahradit podobnou betonovou strukturou, ale vnitřní úrovně nyní komunikují s fasádou a se světem venku. Myslím, že Kvasničkovi by se ten nápad líbil,“ zamýšlí se architekt Jan Schindler nad komplikovanou konverzí technické památky, z níž se původně málem stal hotel.  


Znovu se nadechnout 

V momentě, kdy je stavba prohlášena za kulturní památku, hotelový záměr již nepřipadá v úvahu. Bývalý palác elektřiny se ale přesto v novém miléniu ocitá v těžkých nesnázích způsobených stářím, prázdnotou a čím dál tristnějším technickým stavem. Situaci komplikují zejména nosné konstrukce vyrobené z vadného (a dnes již přísně zakázaného) hlinitanového betonu včetně silné chemické kontaminace konstrukcí ropnými oleji a rtutí z těžkotonážních transformátorů. 

foto: alex shoots buildings

„Rozsah bourání byl od začátku podmíněn stavebně-technickým stavem budovy, všechny poškozené konstrukce bylo naprosto nezbytné odstranit. Severovýchodní fasáda, na které se daná situace podepsala nejvíce, byla navrácena do původní podoby včetně související profilace. Vnitřní konstrukce se naopak více přizpůsobila provozu galerie, prvotní členitost interiéru nahradila volnější a otevřenější dispozice, která umožňuje větší variabilitu plánovaných uměleckých výstav,“ přibližuje detaily transformace architektka Zuzana Drahotová, která od počátku sehrává důležitou roli v diskuzích s technickými experty a památkovými úřady. 

foto: Vojtěch Veškrna

Právě díky jejich společnému úsilí se těžce kontaminovaná stavba, která byla původně odsouzena k zániku, nyní postupně vrací zpět široké veřejnosti v ekologicky maximálně ošetřené podobě. Navíc s celou řadou památkově chráněných prvků vycházejících z Kvasničkova originálu – od podkrovních trámů přes půvabnou balustrádu historické terasy až po autentický mostový jeřáb nebo ocelové rolety.    

Poslední jiskra

Mezi architekty se traduje, že u rekonstrukcí či konverzí budov je tou největší výzvou zachování cenné historické substance, DNA původního místa. Jak tedy dopadla proměna Zengerovy trafostanice na Kunsthalle Praha? Zdejší specifický genius loci v sobě pojí fascinující příběh a prostorovou důmyslnost technické památky se současnou potřebou dívat se a přemýšlet o budoucnosti společnosti, umění, kultury. Definitivní posouzení ale zůstává na vás. Ambicí Kunsthalle Praha je poskytnout nové inspirativní zázemí pro zrod myšlenek a nápadů, ovšem až vy sami, budoucí návštěvníci, jim můžete dodat potřebnou jiskru pro život. Magický termín otevření – 22.02.2022 – se pomalu, ale jistě blíží. 

foto: Vojtěch Veškrna

foto: Vojtěch Veškrna

Perličky na dně

V budoucí Kunsthalle Praha najdete jedno bistro, jednu kavárnu, dvě terasy s krásným výhledem a tři výstavní prostory pro šest až osm výstav ročně. A transformátor? Díky modernizaci měnírny se všechny technologie potřebné k přeměně střídavého na stejnosměrný proud zmenšily a přesunuly do suterénu budovy. V podzemí Kunsthalle se tak dál napájí pražské tramvaje, zatímco horní patra patří lidem a umění. Brzy na viděnou.  

Jak opuštěné místo znovu otevřít lidem a umění? Rezervujte si včas své místo na speciální prohlídce Kunsthalle Praha i následné diskuzi s architekty. Uskuteční ve čtvrtek 5. srpna 2021 jako součást doprovodného programu festivalu Open House Praha 2021. Budova Kunsthalle Praha se pak pro veřejnost zdarma otevře o víkendu 7. a 8. srpna 2021.

foto: alex shoots buildings

Comments are closed here.