Zpracovala: Jana Tejkalová
V rámci dobrovolnické mezinárodní výměny projektu Open House Europe jsem o druhém říjnovém víkendu navštívila festival Open House Tallinn. O tom, že nakonec na festival pojedu, se rozhodlo velmi rychle, protože kolegyně dobrovolnice Markéta, která se měla původně zúčastnit, bohužel onemocněla, a tak jsem si tři dny před začátkem festivalu kupovala letenky a začala se těšit do tohoto krásného města… Nejela jsem do neznáma, už jsem Tallinn dříve navštívila a velmi mě toto město oslovilo.
Tallinn je hlavní město Estonska a co do počtu obyvatel je zhruba tak veliké jako naše Brno. Snoubí se v něm historie bohatého středověkého hanzovního města, německy nazývaného Reval, se skandinávským severem a také blízkostí Ruska a jeho imperiálními vlivy.
Již samotné ubytování, které nám osmi dobrovolníkům z mezinárodní výměny objednali naši tallinnští hostitelé, bylo zážitkem pro milovníky architektury. Hotel Hektor Container byla původně budova železničního depa z konce 19. století, vystavěná z cihel a podpíraná příhradovými sloupy, s velkými okny v ocelových rámech a litinovou podlahou, ve které jsou uloženy lodní kontejnery. Ty jsou umístěny ve dvou patrech na podestách ukrývajících inženýrské sítě. Co jeden kontejner, to jeden hotelový pokoj s příslušenstvím. Pokoj obložený dřevem byl individualizován vždy odkazem na to, co by se do takového lodního kontejneru mohlo naložit.
Například můj pokoj odkazoval na 11 tun skořice, která by mohla posloužit k výrobě skořicových rolek pro celé Lotyšsko. Krásné, příznačné, funkční, originální… Popravdě takovýchto krásných konvertovaných staveb najdete po celém Tallinnu celou řadu. Ať už se jedná o budovy sloužící původně například jako přístavní sklady, továrny či další průmyslové objekty. V původní uhelné kotelně například sídlí i Estonské centrum pro architekturu, které je hlavním pořadatelem festivalu, a také se zde nacházela kancelář a školicí místnost Open House Tallinn 2024. Tam jsem v pátek navečer ještě zamířila a vyzvedla si vše potřebné pro dobrovolníky.
V sobotu po krátkém školení jsme se se všemi zahraničními dobrovolníky vydali do svých budov, kde jsme působili jako koordinátoři. Na mě čekal Swissôtel, nejvyšší budova v Tallinnu. Jedná se o hotel dokončený v roce 2007, který má 30 pater, výšku 117 metrů a nabízí krásný výhled na celé město a jeho okolí. V hotelu je prezidentské apartmá, které bylo též zpřístupněno v rámci prohlídky, ale nejvíce samozřejmě návštěvníky přitahovaly výhledy, zejména z posledního patra, kde je restaurace a bar.
A protože bylo krásné počasí, pohledy byly úchvatné, jak na hradní vrch Toompea a staré město Vanalinn, které je vyvýšeno oproti ostatnímu terénu, tak na přístav, kam co chvíli dojíždí trajekty z ostatních skandinávských měst. Stejně tak i na panelová sídliště – dědictví sovětské éry, jezero Ülemiste či proslulou televizní věž, která byla postavena kvůli vysílání olympijský her v roce 1980 a v roce 1991 o ni sváděli Estonci boj se sovětským vojáky. Ostatně památek na olympijské hry, resp. jejich jachtařskou část, zde naleznete více, ať už je to sportovní přístav Pirita na východě města, či tzv. Linnahall nedaleko přístavu.
V neděli pak pro nás zahraniční dobrovolníky byl připraven program, a to dvě anglické prohlídky ve čtvrti Tondi. Tato čtvrť se nachází na jihozápadě města a původně šlo o zemědělskou usedlost. Na začátku 20. století začala carská armáda budovat v blízkosti železnice kasárna. Dlouhé cihlové budovy kasáren stojí dodnes, některé byly konvertovány k novému účelu (škola, hotel, kanceláře), některé na něj zatím čekají. Na táhlém pahorku pak jsou nové stavby pro bydlení, které, jak je v Tallinnu zvykem, opakují některé prvky ze sousedních historických budov (barvu či tvar).
Historické centrum města si zachovalo velkou část opevnění včetně některých vstupních bran, z nichž největší je takzvaná Tlustá Markéta, kterou se vstupovalo od přístavu. Na hlavním náměstí pak uprostřed naleznete radnici s věží a budovu Olde Hansa ze 14. století se středověkou krčmou. Ve východní části náměstí stojí dům s nejstarší a dodnes fungující lékárnou v Evropě. Zde si můžete prohlédnout historické nádoby na léky a další lékárnické pomůcky, ale také si koupit léky. Jinak ve městě můžete vidět řadu hanzovních kupeckých domů ze 14. až 16. století, které mají typická velká okna a ráhna pro zvedání zboží.
V severní části starého města je pak kostel svatého Olafa, jehož věž sloužila též jako maják, protože je blízko přístavu. Na tuto věž můžete po schodech vystoupat…
V neděli odpoledne jsme vyrazili k paláci Kadriorg, který je obklopen rozsáhlým anglickým parkem a je vzdálen 10 minut tramvají od Viru. Tento palác pochází z počátku 18. století a byl vystaven carem Petrem I. jako letní sídlo pro jeho manželku Kateřinu, na kterou odkazuje i jeho jméno. V paláci později sídlili estonští gubernátoři. Zde jsme se dostali do krytu, který byl vzhledem k blízkosti moře celý vlhký, a nevím, jak by zde někdo atomové nebezpečí přečkal.
Kousek od městské brány Tlustá Markéta nedaleko přístavu najdete též moderní pomník trajektu Estonia, který se potopil 28. září 1994. Vzhledem k tomu, že kulaté výročí bylo nedávno, byl památník plný květů a věnců.
Open House Tallinn 2024 během víkendu otevřel celkem 41 budov, přišlo téměř 9 000 návštěvníků a prohlídky se konaly od 11 do 17 hodin. Musím poznamenat, že návštěvníci festivalu jsou lidé, kteří mají rádi architekturu, objevují své město a zajímají se o své okolí podobně jako u našeho festivalu Open House Praha. Myšlenka otevřených domů, nadšených dobrovolníků a zvídavých návštěvníků spojuje všude. A vůbec nevěřím tomu, co říkala stand-up komička na afterparty po ukončení festivalu, že v Estonsku je 1. jazyk estonština, 2. ticho a 3. angličtina.
Děkuji a brzy na shledanou, Tallinne. Aitäh. Näeme varsti! Tallinn.
Dobrovolnická výměna je součástí projektu Open House Europe.
Comments are closed here.