Zpracovala: Michaela Hochová
V letošním roce si připomínáme hned několik významných výročí narození architektů působících v českých zemích. Jedním z nich je i architekt, designér a teoretik Pavel Janák, od jehož narození uplynulo v březnu 140 let. Vyrazte s námi na poznávací okruh po vybraných Janákových realizacích, které najdete v letošním programu Open House Praha 2022.
Jeden z nejvýraznějších představitelů české meziválečné architektury žil v době, kdy se styly rychle střídaly a všechny se tak odrazily v jeho tvorbě – od secese a kubismu přes národní sloh až po funkcionalismus. Janák studoval na Českém vysokém učení technickém pozemní stavitelství a architekturu u Josefa Schulze a současně navštěvoval hodiny profesora Josefa Zítky na Německé vysoké škole technické. V roce 1906 pak začal studovat na Akademii výtvarných umění ve Vídni u jednoho ze zakladatelů moderní architektury Otto Wagnera, jímž byla jeho tvorba v následujících letech velmi ovlivněna.
Architektonická činnost Pavla Janáka má několik etap. V jeho začátcích směřuje k české moderně. První zkušenosti začal čerpat v roce 1908 v ateliéru Jana Kotěry, kde spolupracoval s Josefem Gočárem. V roce 1909 nastoupil jako smluvní architekt mostního oddělení stavebního řádu města Prahy. Jedním z prvních projektů, kterým se věnoval, byla v roce 1911 realizace Hlávkova mostu v Praze. Ve stejné době uveřejnil v časopise Umělecký měsíčník rozsáhlou stať Hranol a Pyramida, která se stala neoficiálním manifestem kubismu. Na rozvíjení tohoto slohu se Janák výrazně podílel především svými návrhy předmětů užitého umění.
Kubistické období Janákovy tvorby bylo přerušeno první světovou válkou. Po vzniku samostatného Československa Pavel Janák a Josef Gočár vytvořili tzv. národní sloh (někdy označovaný také jako art deco, rondokubismus či český dekorativismus), který měl nejlépe vyjadřovat architekturu nově vznikajících budov v období První republiky. Využíval přitom stylizovanou ornamentiku českého a moravského folklóru. Mezi lety 1922–1925 probíhala výstavba Paláce Adria na Jungmannově náměstí (na jehož projektu spolupracoval s Josefem Zaschem), jedné z nejtypičtějších ukázek tohoto stylu. Fasáda paláce, kterou navrhl právě Janák, odkazuje k národním barvám.
V polovině dvacátých let se Pavel Janák vrací k moderní větvi nové architektury – z tohoto období pochází také stavba Libeňského mostu, spojujícího Holešovice a Libeň. Dalším objektem je Klubový dům Autoklubu České republiky v Opletalově ulici z roku 1929. Janák nechal přistavět dvě podlaží a zásadním způsobem změnil vnitřní členění. Vnější moderní podoba paláce pak kombinuje novoklasicistní a puristické prvky.
Velmi významnou stavbou architekta Pavla Janáka, realizovanou pro cukráře Juliše, je také Hotel Juliš na nedalekém Václavském náměstí. Funkcionalistická stavba z roku 1933 s železobetonovou konstrukcí dodnes přitahuje pozornost prosklenou fasádou s bílými opaxitovými parapety. Ve stejné době navrhl urbanistické řešení osady Baba, kterou inicioval Svaz československého díla. Ta se následně stala vzorovou ukázkou funkcionalistického bydlení.
Mezi lety 1928 až 1934 dostal Pavel Janák příležitost podílet se na přestavbě Černínského paláce na Hradčanech, sídla Ministerstva zahraničních věcí, během níž byl mimo jiné k paláci přistavěn rozsáhlý funkcionalistický administrativní komplex, jehož část bude zvenku vidět z přístupné zahrady.
V roce 1930 probíhala podle návrhu Janáka značně pokroková stavba Husova sboru na Vinohradech v konstruktivistickém stylu. Janák se údajně také podílel na koncepci věže nedalekého Husova sboru ve Vršovicích nebo dostavbě patra Laichterova domu ve stylu architektonické moderny na Královských Vinohradech, jeho autorství v těchto projektech však není zcela potvrzené.
Janákovy stavby otevřené v rámci Open House Praha 2022:
- Palác Adria, průčelí (1922–1925),
- Libeňský most (1924–1925),
- Klubový dům Autoklubu ČR (1926–1929),
- Hotel Juliš (1927–1933),
- Černínský palác, přístavba (1928–1934),
- Husův sbor Vinohrady (1930),
- Husův sbor Vršovice, věž (1930),
- Laichterův dům, nástavba (1937).
Náš tip!
Zúčastněte se v pondělí 16. května od 18.00 hodin komentované procházky Po Pražských mostech, která povede od Hlávkova mostu k Negrelliho viaduktu k aktuální stavbě nové Štvanické lávky až po Libeňský most. Náměstek primátora pro oblast dopravy Adam Scheinherr (PRAHA SOBĚ) bude mluvit o architektuře, mostech, jejich správě i přístupu k citlivým rekonstrukcím. Akce je součástí doprovodného programu festivalu a vstup je zdarma.
Comments are closed here.