Každé město má svůj příběh
Od 12. do 18. května 2025 se uskuteční již 11. ročník festivalu Open House Praha. Festival zahájí od 12. května série doprovodných programů – debaty, přednášky, komentované prohlídky, procházky, výstavy a jiné akce. Svátek architektury vyvrcholí o víkendu 17. a 18. května otevřením 125 běžně nepřístupných budov a prostorů na celém území Prahy.
Kompletní seznam otevřených budov najdete už nyní na našem webu. Doprovodné programy jsou již zveřejněny v Kalendáři akcí. I letos chystáme tištěného Festivalového průvodce, k prodeji bude během května v e-shopu a od 12. května ve festivalovém infocentru v Kampusu Hybernská. Během festivalu doporučujeme využívat mobilní aplikaci Open House Praha pro aktuální informace z budov.
Otevíráme město pro všechny
I letos nabídneme o víkendu speciální prohlídky pro návštěvníky*ice se zrakovým postižením, neslyšící, děti, zahraniční rezidenty*ky v Praze a nově i informační texty v ukrajinštině. Festival Open House Praha je komunitní akcí. Budovy se otevřou díky zapojení stovek dobrovolníků a dobrovolnic, kteří nabízí svůj čas a energii bez nároku na honorář. Přihlásit se a pomoci s prováděním či koordinací provozu může každý, koho láká nahlédnout do zákulisí příprav akce, a to až do poslední chvíle. Přidejte se k nám a pomozte nám otevřít Prahu pro všechny! Ambasadorkou dobrovolnického programu je moderátorka, bývalá mluvčí ministra pro lidská práva a národnostní menšiny a dobrovolnice Lejla Abbasová.
Dědictví minulosti, výzvy budoucnosti
Nahlédnout s námi budete moci zdarma do budov veřejných i soukromých – do historických paláců, reprezentativních vil, industriálních památek i současných novostaveb. Mottem letošního ročníku festivalu je Dědictví minulosti, výzvy budoucnosti. Tematická linka navazuje na účast festivalu v mezinárodním projektu Open House Europe, který sdružuje partnery z 16 evropských zemí.
„Do dalších deseti let vstupujeme s novými nápady, pestrým programem, spoluprací s mnoha inspirativními osobnostmi, ale přitom se stále stejnou vizí: chceme otevírat město všem, nabídnout lidem možnost, jak poznat místo, kde žijí, objevovat vše staré a tajemné, stejně jako vše nové a moderní, co ovlivňuje náš každodenní život. Letošní téma zve k zamyšlení nejen nad architekturou minulosti a jejími odkazy, ale hlavně nad tím, co tu po nás zůstane dalším generacím. Nadčasové stavby? Město, které bude schopné čelit novým výzvám? Nebo tu zanecháme cosi nepoužitelného, neschopného proměny?“
Školy pro budoucí generace
Festival formou podnětných přednášek a debat v doprovodném programu otevře hned několik témat. Hostující kurátor festivalu, architekt Osamu Okamura, připravil sérii diskuzí Školy pro budoucí generace. Debaty představí některé vítězné projekty nových pražských škol vybrané z nedávných architektonických soutěží, ukážou inspirativní příklady toho, jak přetvořit zastaralé školní budovy na energeticky efektivní a ekologické a otevřou také téma vlivu prostředí pro vzdělávání na studující i vyučující.
„Přestože dědictví bývá považováno za nadčasové, každá generace musí znovu objevovat svůj vztah k těm jeho částem, které s ní rezonují. Dědictví, které slouží jako nejhlubší zdroj inspirace, nás přímo vybízí k zamyšlení nad tím, co a proč zanecháváme my pro další generace. Festivalové debaty s přizvanými odbornicemi a odborníky otevřou otázky týkající se podoby našich školských staveb, ve kterých předáváme vzdělanost, kulturu a schopnost se učit příštím generacím. Jaké hodnoty jsou pro nás důležité a co tyto stavby o nás říkají? Promítají se tyto kvality a priority také do jejich architektury?“
foto: archiv budovy
foto: archiv budovy
Tematická linka se také propíše do víkendového programu. O víkendu 17. a 18. května 2025 si budete moci zdarma prohlédnout například chytrou, udržitelnou a energeticky pozitivní revitalizaci školní budovy Střední odborné školy a Gymnázia v Českobrodské ulici v Hrdlořezích. Komplex ze 70. let prošel důkladnou rekonstrukcí, který z něj udělala nejmodernější veřejnou budovu ve střední a východní Evropě. Škola si například sama vyrábí elektřinu, kterou může dokonce i prodávat, má vlastní čističku a světla, teplota nebo větrání se v budově regulují automaticky. Na budově se uplatňuje popínavá zeleň a zelená je i střecha se zahradou.
Další zastávkou může být také nový „zelený“ Pavilon tropického zemědělství v areálu České zemědělské univerzity v Suchdole. Novostavba, která disponuje nejmodernější infrastrukturou, chytře využívá rostliny k zlepšení mikroklimatu a snížení energetické náročnosti. Budova získala dokonce i cenu Adapterra Awards pro příkladnou udržitelnou stavbu v podmínkách klimatické změny.
Je možné skloubit městský život s volností a svobodou pohybu jakou mají děti na vesnici? Odpovědí může být lesní školka. Dříve u nás vznikaly jen ze soukromé iniciativy, dnes už máme i první obecní. V lesní třídě Mateřské školy Milíčův dům v parku Kapslovna na Žižkově děti tráví čas v souznění s přírodou. Třída byla otevřena teprve v září loňského roku a její zázemí tvoří tři menší dřevostavby s ložnicí, jídelnou a kompostovatelnými toaletami.
Více o tematické lince můžete číst v samostatném článku.
Zapomenutá nádraží, významná železniční výročí a nové projekty
Festivalový vizuál tentokrát zobrazuje významnou pražskou památku, která ale již na mapě Prahy neexistuje. Ilustrace Jana Šrámka zachycuje jedno z nejkrásnějších nádraží ve střední Evropě – nádraží Praha-Těšnov, mezi lidmi známé také jako Denisovo nádraží. Letos je tomu 150 let od otevření neorenesanční budovy, ale také si připomínáme 40 let, kdy v zájmu ustoupení nově vznikající magistrále byla zdemolována. Více o nádraží můžete číst v článku na blogu.
„Naším záměrem bylo oživit v myslích mnohých vzpomínku na těšnovské nádraží, která už se pomalu vytrácí. Pro mladší generaci může být příběh této památky inspirací a snad i probuzením zájmu o město, jeho historickou paměť i budoucí rozvoj. V Praze existuje mnoho příkladů opuštěných nádražních budov, z nichž některé aktuálně získávají nové využití, jako například Stanice 6 v Bubenči. Jiné se již rozsáhle upravují, jako areál Masarykova nádraží, nebo transformují jako nádraží Praha-Bubny. A některé se možná po dlouhých letech chátrání podaří ještě zachránit, jako je tomu v případě nádraží Vyšehrad.“
Osud nádraží i dalších železničních staveb na území Prahy se promítne v doprovodném programu formou výstavy historických fotografií v bývalém železničním depu, přednášek o historii železnice a budoucích projektech, komentovaných procházek mezi nádražími nebo cykloprojížďky okolo budoucí pěší a cyklo promenády v místech Vršovické železniční trati.
O víkendu se budete moci také podívat do bývalého lokomotivního depa Masarykova nádraží, které pamatuje příjezd prvního vlaku do Prahy v srpnu roku 1845 (tedy přesně před 180 lety). Areál je unikátním příkladem industriální architektury a vznikl spolu s Masarykovým nádražím na základě návrhů architekta Antona Jünglinga za dozoru vídeňského architekta Paula Sprengera. Podobu kolejiště vytvořil Jan Perner (*210 let, †180 let). Budete mít příležitost zažít autentickou atmosféru bývalého lokomotivního depa před jeho proměnou v Muzeum železnice a elektrotechniky Národního technického muzea, jehož otevření se plánuje na rok 2030.
Novinky v programu otevřených budov
Festival Open House Praha nabídne v programu více než 30 novinek na území 13 městských částí. Mezi nimi například domovy pro seniory, sídla velvyslanectví, koleje, nové rezidenční a administrativní projekty, industriální stavby, zámky, školy, zahrady, historické paláce, kulturní i sakrální prostory.
DOMOVY PRO SENIORY
Vůbec poprvé se v rámci festivalu otevřou senior centra navržená dvěma českými architekty Janem Línkem a Vladem Milunićem (spoluautor Tančícího domu). Architekti projektovali v Praze několik domovů pro seniory, a to s citlivým a na tehdejší poměry přelomovým přístupem, ke kterému je inspirovala návštěva Švédska. Jejich realizace domova pro seniory na Chodově je ukázkou konceptu důstojného a útulného domova propojeného s životem v okolním světě. Také můžete navštívit domov Nová slunečnice mezi čtvrtěmi Bohnice a Čimice, který na první pohled zaujme nevšedními žlutými prvky a jehož fasádu zdobí dílo čelního představitele českého pop-artu Josefa Mžyka. Interaktivní program pro vás připraví domov Palata, kde se dostává pomoci lidem se zrakovým postižením. Můžete si zde vyzkoušet brýle simulující různé vady zraku a také si prohlédnout výstavu historických fotografií a plánů neorenesanční budovy, která vznikla na pozemcích bývalé viniční usedlosti Horní Palata v klidné části Smíchova.
VELVYSLANECTVÍ
Výjimečně budete letos moci nahlédnout i do rezidencí dvou velvyslanectví. Na Smíchově se otevře Hodžova vila, sídlo velvyslanectví Lucemburského velkovévodství. Vila byla původně postavena ve 20. letech 20. století pro Milana Hodžu, předsedu vlády ČSR v období před mnichovskou dohodou, kterého dnes připomíná pamětní deska u vstupu z ulice. I sídlo velvyslanectví Litvy se nachází ve vile na pražském Smíchově, ve které se snoubí prvorepubliková elegance s nadčasovým litevským designem. Reprezentativní interiéry jsou pojaty v moderním stylu a kombinují prvky tradiční baltské kultury. Interiér navrhla designérka Indrė Dorofėjūtė a získala za něj ocenění Dobrý design 2020 v litevské soutěži.
KOLEJE
Jak se bydlí studujícím v Praze? Díky festivalu máte jedinečnou příležitost prozkoumat několik historických pražských kolejí – Budeč, Jednotu, Centrum Krystal, Švehlovu, Hlávkovu či Masarykovu kolej. O vybudování dívčí koleje Budeč na Vinohradech se zasloužil otec pozdějšího prezidenta Václava Havla a pro stavbu vybral návrh funkcionalistického architekta Bohumíra Kozáka (*140 let), který do soutěže přihlásil projektů víc a jeho pohled na budovu se postupně vyvinul od kotěrovské moderny až ke klasicizujícímu expresionismu. Kolej současně patří mezi nejmenší v Praze.
Kolej Švehlova, nesoucí jméno po předsedovi vlády Antonínu Švehlovi, stojí na Žižkově již přesně sto let. Architekt Jan Chládek, žák Otto Wagnera ve Vídni, navrhl rozsáhlou nárožní budovu v tehdy oblíbeném rondokubismu, někdy zvaném národní styl. Kolej byla slavnostně otevřena na výročí založení Československa dne 28. října 1925, tedy před sto lety. Prohlédnout si zde můžete vybrané zachovalé interiéry rozsáhlé budovy včetně nádherného divadelního sálu, kde nyní působí soubor Venuše ve Švehlovce.
Na Veleslavíně, v blízkosti Divoké Šárky, se nachází budova Centra Krystal se symetricky členěnou fasádou postavená ve druhé polovině 20. století, která měla být internátem pro studenty nedaleké Vysoké školy politické Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Dnes slouží Krystal jako hotel, studentské koleje i sídla institucí Univerzity Karlovy. Milovníci poválečné architektury 2. poloviny 20. století zde mohou obdivovat zachovalý dobový interiér, který se pyšní nejen množstvím uměleckých děl, ale také například ikonickými hodinami Pragotron nebo původním orientačním systémem.
PRAŽSKÝ HRAD
I v letošním roce vás zveme na Pražský hrad, kde se tentokrát výjimečně otevře běžně nepřístupná Hartigovská zahrada, která původně patřila k Hartigovskému paláci. Nynější podoba zahrady je výsledkem úprav podle návrhu architektů Adolfa Benše a Richarda Podzemného. Zahrada je tvořena dvěma terasami propojenými schodištěm. Nejsou zde travnaté plochy, obvodové zdi jsou porostlé břečťanem a loubincem. V zahradě je možné si prohlédnout původní barokní hudební pavilon. Pod Plečnikovou vyhlídkou se ukrývá původně zimní zahrada, tzv. Plečnikův pavilon. Prostor z 20. let minulého století, který dnes slouží k výstavám a mimo ně je pro veřejnost uzavřen.
REVITALIZACE INDUSTRIÁLNÍCH PROSTOR
Festival představí také několik revitalizací původně industriálních prostor. Jedním z nich je rezidenční projekt Lihovar Smíchov, který svým tvaroslovím odkazuje na slavnou historii místního lihovaru. Cihlové fasády, pilové střechy a komíny – revitalizací brownfieldu vznikla nová rezidenční čtvrť inspirovaná londýnskou King’s Cross. Ještě před několika lety zchátralý a opuštěný Nuselský pivovar, který jste si mohli již v minulosti na festivalu prohlédnout, se dnes také mění v novou bytovou čtvrť. Její součástí jsou Lofty ve zrekonstruovaných historických budovách a zcela nová bytová výstavba Rezidence.
NOVÉ ADMINISTRATIVNÍ BUDOVY
V neposlední řadě budou k vidění také nové administrativní budovy, které boří zažité představy o kancelářských stavbách a nabízí příjemné pracovní prostředí v harmonii s okolím. Budova Roztyly Plaza, dostavěná v roce 2024, získala již dokonce několik prestižních ocenění včetně titulu Stavba roku Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství za architektonickou čistotu, konstrukční řešení i citlivé urbanistické začlenění. I zbrusu nový kancelářský projekt Hagibor ukazuje, jak lze důmyslně propojit kanceláře s přírodou. Koncept přírody ve městě navrhl jeden z nejvýznamnějších světových krajinářských architektů Michel Desvigne. Komplex je šetrný k životnímu prostředí a získal i certifikaci LEED Platinum.
PALÁCE
I pražské paláce mají na festivalu své stálé místo. Navštívit můžete poprvé například barokní palác na Novém Městě opředený legendami. Mladotovský palác, přezdívaný také Faustův dům, vlastnil v 16. století dvorní alchymista Rudolfa II. Edward Kelley. Údajně tu prováděl chemické pokusy, a tak celá Praha hovořila o řádění ďábla v této budově. To dalo vzniknout pověsti o doktoru Faustovi. Mezi významnými pražskými paláci je letos nově i palác EGAP ve Vodičkově ulici. Za funkcionalistickými zdmi paláce se skrývá funkční páternoster a kromě vybraných prostor si zde můžete vychutnat nevšední výhledy na město ze střešní terasy. Po nedávné citlivé rekonstrukci se také znovu otevře konstruktivistický palác Dunaj na Národní třídě, který patří mezi nejlepší realizace německého architekta Adolfa Foehra, žáka Jana Kotěry. Rekonstrukce vrátila monumentální budově noblesní vzhled z období první republiky a zároveň zavedla moderní technologie. Prohlédnout si lze dříve nepřístupné atrium s luxferovou podlahou a proskleným stropem a také novou zelenou terasu na střeše.
Comments are closed here.